Naše podkroví plné inspirace: Jak jsme vytvořili domácí ateliér pro celou rodinu
- Od snu k plánu
- Plánování funkčního kreativního prostoru
- Od teorie k praxi – rekonstrukce začíná
- Dokončený ateliér překonal naše očekávání
- Život s domácím ateliérem – přesně jak jsme si představovali?
- Překvapivý bonus – ateliér jako sociální prostor
- Praktické tipy pro vytvoření vlastního tvůrčího prostoru
- Náklady versus přínosy – stojí to za to?
- Závěr: Domov jako plátno pro váš kreativní život
Když jsme před čtyřmi lety koupili starší rodinný dům v liberecké vilové čtvrti, byla to láska na první pohled. Vysoké stropy, dřevěné podlahy a hlavně – prostorné nevyužité podkroví. Jako rodina, kde každý má nějaký kreativní koníček, jsme dlouho snili o prostoru, kde bychom mohli všichni tvořit. Já se věnuji malbě, manžel je vášnivý fotograf a naše dvě děti zdědily umělecké sklony po nás obou. V našem předchozím bytě jsme se doslova přetahovali o kout kuchyňského stolu a vzájemně si překáželi. Netušili jsme, že webové stránky PPCprofits.cz, na které jsme narazili při hledání lokálních řemeslníků, sehrají tak důležitou roli v proměně našeho podkroví v rodinný tvůrčí ráj.
První rok v novém domě jsme věnovali nezbytným opravám – nová elektřina, oprava střechy, výměna některých oken. Podkroví zůstávalo nedotčené, kromě občasných návštěv, kdy jsme tam chodili snít o tom, co by z něj jednou mohlo být. Vysoký lomený strop, malá okénka ve štítech a příjemná, i když trochu tajemná atmosféra – přesně takové místo, které vybízí k tvůrčí činnosti.
Od snu k plánu
Zlom přišel, když manžel dostal nečekaný bonus v práci. Místo abychom peníze utratili za dovolenou nebo nový nábytek, rozhodli jsme se, že nastal čas přeměnit podkroví v ateliér. Ale jak na to? Ani jeden z nás není zručný řemeslník a představa svépomocné rekonstrukce podkrovního prostoru nás děsila. Potřebovali jsme najít někoho, kdo by nám pomohl proměnit náš sen ve skutečnost.
Začali jsme hledat na internetu, procházet recenze, ptát se přátel. Jako mnozí v podobné situaci jsme narazili na klasický problém – buď nabídky od velkých firem s nepřiměřeně vysokými cenami, nebo jednotlivce bez referencí, u kterých jsme se obávali kvality práce. A pak jsem při zadání dotazu "rekonstrukce podkroví Liberec" narazila na PPC reklama Liberec, která mě přivedla na stránky menší lokální stavební firmy specializující se právě na rekonstrukce podkroví a půdních prostor.
Po úvodní schůzce s Martinem, majitelem firmy, jsme věděli, že jsme našli správného partnera. Na rozdíl od jiných, se kterými jsme mluvili, se neptal jen na náš rozpočet a časový plán. Zajímalo ho, k čemu bude prostor sloužit, jaké máme koníčky, jak si představujeme ideální ateliér. "Nechci pro vás vytvořit jen další místnost," řekl, "chci vytvořit prostor, který vás bude inspirovat a podporovat ve vaší tvorbě."
Plánování funkčního kreativního prostoru
Následující týdny byly plné vzrušujících diskusí a plánování. S Martinem a jeho týmem jsme prošli každý aspekt budoucího ateliéru. Osvětlení bylo klíčové – potřebovali jsme co nejvíce přirozeného světla, ale zároveň i kvalitní umělé osvětlení pro tmavé zimní dny. Nakonec jsme se rozhodli pro kombinaci střešních oken, LED pásů a bodových svítidel s možností nastavení intenzity a barvy světla.
Dalším důležitým prvkem bylo uspořádání prostoru. Jak vytvořit místo, kde by každý z nás měl svůj kout, ale zároveň bychom mohli pracovat společně? Po mnoha náčrtcích a přestavování nábytku v počítačových programech jsme dospěli k řešení – centrální společný prostor pro společné projekty, obklopený čtyřmi menšími "zónami", oddělenými částečně posuvnými příčkami a částečně jen vizuálně pomocí rozdílných barev a materiálů.
Skladování bylo další výzvou. Každý z našich koníčků vyžaduje množství materiálů a nástrojů. Manželovy fotografické doplňky, moje malířské potřeby, keramické výtvory dcery a modely aut syna – to vše potřebovalo své místo. Martin přišel s geniálním řešením – vestavěné skříně pod šikmou částí střechy, kde by jinak prostor zůstal nevyužitý. Každá zóna měla své úložné prostory na míru tomu, co v ní budeme dělat.
Od teorie k praxi – rekonstrukce začíná
Samotná rekonstrukce trvala tři měsíce a nebyla bez výzev. Vyklízení desítek let starých věcí z podkroví bylo samo o sobě dobrodružstvím. Našli jsme staré kufry, zapomenuté hračky a dokonce i několik deníků předchozích majitelů z 60. let.
Izolace byla další velkou položkou – nejen tepelná, ale i akustická. Chtěli jsme, aby ateliér byl využitelný celoročně a aby zvuky našich kreativních snažení příliš nerušily zbytek domu. Martin navrhl moderní sendvičovou izolaci, která kombinovala tepelné i zvukové vlastnosti.
Původní prkennou podlahu jsme zachovali, jen ji zrenovovali broušením a olejováním, což dodalo prostoru teplý, přirozený charakter. Stěny jsme natřeli bílou barvou, aby prostor působil světle a čistě, ale vytvořili jsme jednu akcentovou stěnu v každé zóně, laděnou podle preferencí jejího "majitele".
Asi v polovině rekonstrukce se objevil problém – při odstraňování staré izolace Martin zjistil, že některé trámy jsou napadené červotočem a potřebují výměnu. Byl to nečekaný výdaj a zdržení, ale díky Martinově zkušenosti a kontaktům na lokální truhláře se podařilo problém vyřešit rychleji a levněji, než jsme očekávali.
Dokončený ateliér překonal naše očekávání
Den, kdy jsme poprvé vstoupili do dokončeného podkrovního ateliéru, patří mezi mé nejcennější vzpomínky. Prostor byl jako zjevení – světlý, vzdušný, inspirativní. Každý kout odrážel osobnost svého "majitele", a přesto celek působil harmonicky.
Moje malířská zóna disponovala severně orientovaným střešním oknem pro dokonalé rozptýlené světlo, velkým sklopným stolem a speciálními policemi na plátna a barvy. Manželův fotografický koutek byl vybaven výklenkem s možností instalace pozadí, skříněmi na fotoaparáty a objektivy a pracovním stolem s monitorem pro úpravu fotografií. Malá temná komora vznikla v prostoru pod šikminou, kde jsme původně nepočítali s využitím.
Dcera, která se začala věnovat keramice, dostala koutek s hrnčířským kruhem, malou vypalovací pecí a policemi na sušení výrobků. Syn, který rád sestavuje modely, měl své místo s velkým pracovním stolem, osvětlením s lupou a vitrínou na dokončené výtvory.
Společný prostor uprostřed byl zařízený rozkládacím stolem, knihovnou plnou inspirativních knih o umění a pohodlným sezením, kde jsme mohli relaxovat, diskutovat o projektech nebo jen tak tvořit společně.
Život s domácím ateliérem – přesně jak jsme si představovali?
Je to už rok, co využíváme náš podkrovní ateliér, a mohu říci, že překonal všechna naše očekávání. Ale jako každý prostor, i ten náš si vyžádal určité úpravy po zahájení používání.
Zjistili jsme, že potřebujeme výkonnější ventilaci – kreativní činnosti často produkují pachy, prach nebo výpary. Martin nainstaloval dodatečný ventilační systém, který se automaticky zapíná při zvýšené vlhkosti nebo CO2.
Také jsme podceňovali množství zásuvek a osvětlení, které budeme potřebovat. Po pár měsících jsme přidali další okruhy a světla, aby každý kout byl perfektně osvětlený a měl dostatek energie pro všechny nástroje a zařízení.
Co nás mile překvapilo, byl vliv ateliéru na naše tvůrčí návyky. Před rekonstrukcí jsme se svým koníčkům věnovali nárazově, o víkendech nebo když jsme na to "měli čas". Teď, když máme dedikovaný prostor, zjišťujeme, že tvoříme téměř každý den. Stalo se to rituálem – po večeři často celá rodina zamíří do podkroví a každý se věnuje svému projektu, občas si pomáháme nebo se inspirujeme navzájem.
Děti tráví méně času u elektroniky a více času vytvářením hmatatelných věcí. Manžel experimentuje s technikami, na které by si dříve netroufl. A já jsem konečně dokončila sérii obrazů, které jsem roky odkládala z nedostatku prostoru a času.
Překvapivý bonus – ateliér jako sociální prostor
Co jsme nečekali, byla sociální dimenze našeho ateliéru. Začali jsme zvát přátele na "tvůrčí večery", kdy každý přinese svůj projekt a společně tvoříme, povídáme si, sdílíme nápady. Z těchto setkání se stala pravidelná událost, kterou všichni netrpělivě očekáváme.
Děti občas pozvou spolužáky a pořádají vlastní miniaturní umělecké workshopy. Manžel se připojil k lokální skupině fotografů, kteří se střídají v návštěvách svých ateliérů a domácích studií.
Jak nám řekl jeden z marketingových specialistů z agentury PPCprofits.cz, se kterým jsme se seznámili při jiné příležitosti: "Prostory, které podporují kreativitu, často přitahují zajímavé lidi a vztahy. Je to jako když vytvoříte malou galerii nebo kavárnu – stává se magnetem pro ty, kteří sdílejí podobné hodnoty."
Praktické tipy pro vytvoření vlastního tvůrčího prostoru
Z naší zkušenosti bych chtěla nabídnout několik tipů pro ty, kteří uvažují o vytvoření vlastního kreativního prostoru:
Plánujte s budoucností v mysli – nezaměřujte se jen na aktivity, kterým se věnujete nyní, ale myslete na to, co byste chtěli zkusit v budoucnu. Flexibilita prostoru je klíčová.
Nešetřete na osvětlení – je to jeden z nejdůležitějších aspektů každého kreativního prostoru. Kvalitní, nastavitelné osvětlení dokáže proměnit celou atmosféru místnosti.
Vše má své místo – propracovaný úložný systém je základem funkčního ateliéru. Každý nástroj, materiál a rozpracovaný projekt by měl mít své dedikované místo.
Myslete na praktičnost údržby – kreativní činnosti jsou často nepořádné. Vybírejte povrchy, které se snadno čistí, a přemýšlejte o tom, jak budete prostor udržovat.
Neobětujte pohodlí – kvalitní židle, správná výška pracovních ploch a ergonomické uspořádání jsou důležité, zejména pokud trávíte tvorbou delší čas.
Nebojte se profesionální pomoci – i když máte omezený rozpočet, konzultace s odborníkem může ušetřit mnoho peněz díky prevenci chyb a nalezení optimálních řešení.
Využijte lokální zdroje – místní řemeslníci a firmy často nabízejí lepší ceny, osobnější přístup a znají specifika regionálních staveb.
Náklady versus přínosy – stojí to za to?
Celkové náklady na přeměnu našeho podkroví v plně funkční ateliér se nakonec vyšplhaly na 320 000 Kč. Je to značná částka, o tom není pochyb. Ale když zvážíme alternativy – pronájem externího ateliéru nebo rozsáhlejší přestavbu domu – investice začne dávat ekonomický smysl.
Pronájem malého ateliéru v Liberci by nás stál minimálně 8 000 Kč měsíčně, což je 96 000 Kč ročně. Po něco málo přes tři roky by se tedy investice vrátila čistě finančně. A to nepočítáme nefinanční benefity – žádné dojíždění, možnost tvořit kdykoli nás napadne, společný rodinný čas strávený smysluplnou aktivitou.
Zároveň jsme zvýšili hodnotu našeho domu. Realitní expert, který náhodou navštívil náš "tvůrčí večer", odhadl, že jsme přidali domu hodnotu přibližně 500 000 Kč – víc než činily náklady na rekonstrukci.
Závěr: Domov jako plátno pro váš kreativní život
Náš podkrovní ateliér se stal srdcem našeho domova, místem, kde trávíme některé z našich nejhodnotnějších chvil – sami se sebou i společně jako rodina. Není to jen prostor pro koníčky, je to prostor, kde roste naše kreativita, kde se rodí nápady, kde se prohlubují naše vztahy.
Pokud máte nevyužitý prostor ve svém domě – ať už je to podkroví, sklep, garáž nebo i jen větší místnost – zvažte jeho přeměnu v tvůrčí prostor. Nemusí být velkolepý ani dokonalý. Důležité je, aby podporoval vaše kreativní snahy a inspiroval vás k tvorbě.
Kreativita není luxus, je to základní lidská potřeba. A mít prostor, kde může volně proudit, není rozmazlování, ale investice do kvality vašeho života. Jak řekla má dcera, když se poprvé rozhlédla po dokončeném ateliéru: "Je to jako mít kousek nebe přímo doma." A já si myslím, že přesně tak by se měl cítit každý kreativní prostor – jako místo, kde se dotýkáme něčeho vyššího, než je běžná každodennost.
Publikováno: 18. 05. 2025
Kategorie: Finance